Fláje, sv. Kateřina

Často slýcháváme, že sever je drsný. Kdekdo vám poví, že zrovna tenhle kus země nemá moc k nabídnutí. I já zastával tenhle názor a i když určitá místa jsou strašná a nebudu lhát, že ne, najde se dost těch, za kterými stojí zato vyrazit. Nejen v Krušných horách je toho požehnaně. Ale právě do nich tentokráte míříme za skvostem, který je téměř skryt před turisty. Cíle, o kterých vám dnes řekneme, jsou dostupné autobusem z měst Most a Litvínov, nebo opět jako my využijete hnací sílu několika koníků pod kapotou svého plecháčka a dojedete si sem vlastními prostředky. Není nic složitějšího, než se držet směr Klíny v Krušných horách, kam vás zavede silnice 271 z Litvínova a z ní poté odbočit na Fláje a Český Jiřetín. Pohled, který se vám naskytne je neuvěřitelný.

Vodní dílo Fláje, které se před vám zjeví, slouží jako zásobárna pitné vody pro Mostecko a Teplicko. Na hráz se autem nedostanete, byť přes ní silnice vede, ale auto můžete nechat na jednom z odstavných ploch v přímé blízkosti nádrže. Nevyhovující je ta z druhé strany. Najdete zde několik zajímavých informací o stavbě tohoto veledíla. Plocha, kterou zabírá vodní hladina je neuvěřitelných více jak 42 kilometrů čtverečních a byl jsem ohromen skutečností, že něco tak obrovského a překrásného může tady v lesích na vrcholcích Krušných hor být. Při procházce po hrázi nás mrazí v zádech, jelikož se nacházíme necelé dva metry nad hladinou. I hloubka vody je neuvěřitelná. Dle informací dosahuje až 70 metrů. Občas šplouchne kapr a přejít 416 metrů dlouhou hráz tam i zpět je zážitek, jen si nesmíte pomyslet, co by kdyby. Jediná pilířová hráz v Čechách je unikátní, ale přeci jen tady již více jak čtyři desítky let jen tak stojí omílána vodou. V jejích místech dříve bývala osada Fleyh. Odtud tedy asi název. Ta byla zrušena, ovšem dřevěný kostel sv. Jana Křtitele byl přemístěn do nedaleké obce Český Jiřetín. Klid a okouzlující pocit dokreslují lesy, jež obklopují vodní nádrž. Ani na chvíli si ale nepřestanete uvědomovat tu síly v množství nahromaděné vody, jež v nádrži dřímá. Lze sestoupat dolů přímo pod hráz, tady už začínáme být trošku srabíci a tak nějak cestu dolů vynecháváme. Musíme ovšem jedním dechem říci, skvostné místo plné zkrocené přírody a její síly. Trošku strašákem jsou opuštěné budovy ubytoven, jež jsou z hráze vidět. Nevím, zda někoho někdy napadlo zde vybudovat hotel, nebo jakousi rekreaci. Netuším, jak je to s potřebnými povoleními a razítky v takové lokalitě, ovšem výběr místa by byl luxusní. Takhle pohled na vybydlené budovy spíše nahání trošičku hrůzu.

Pokud máte čas a chcete se pokochat rozhledem na krásu Krušných hor nejen na naší straně, ale i u našich německých sousedů, v Klínech se dejte na Mníšek a Horu Svaté Kateřiny. Tedy alespoň její horní část. Rozhodně ji nepřehlédnete, dominuje jí rozhledna Hláska. Už pohled zdola slibuje pěkný rozhled, pozor ale, rozhledna má svou otevírací dobu. I bez výšlapu na ochoz rozhledny je ale krásný rozhled po vrcholcích, okolních loukách a lesích.

O něco hezčí je výhled, tedy pokud pojedete dále a pro návrat z kopců zvolíte trasu přes Jirkov a Chomutov, z Lesné. Od Hory Svaté Kateřiny je to pár kilometrů přes Malý Háj. V zimě je Lesná a kousek níže Svahová vyhledávaným místem lyžařů, ačkoliv já jsem do těchto kopců v zimě měl tu čest jezdit a pokud začalo padat, nikdo se sem nedostal. Přesto vrch Lesná nabízí kromě krásných panoramat i bludiště a geopark. Lze se i v místní restauraci občerstvit, my ovšem nemáme tentokráte hlad. Ale ke mně se donesli řeči právě v dobách mých častých cílů zde, že kuchyně je skvělá. Možná bych k častější cizojazyčné klientele ale počítal i s trošičku jinými cenami, než v bifé na nádraží, například. Odtud už jen dolů z kopce do Jirkova a necháme jen a jen na vás, zda do Chomutova, kde je také několik zajímavých míst, o kterých se u nás jistě brzy dočtete, nebo zvolíte trasu po vlastní ose. Naše země přeci toho nabízí mnohem více, než je kdokoliv z nás schopen navštívit, vidět a ještě o tom napsat.

Takže neseďte doma a pojďte ven, přátelé...