Kolín, Kutná Hora, Čáslav

Jako děti jsme milovali večerníčky. Jedním z nich byl i seriál o dvou medvědech "Pane pojďte, bedeme si hrát." V jednom z dílů se vydali s písní na rtech "Kolíne, Kolíne, stojíš v pěkné rovině" právě ke zmíněnému městu. Stejně tak i my se dnes vydáváme do Kolína, abychom stejně jako oni zjistili, že v úplné rovině nestojí. Kolín, typické průmyslové město se socialistickou výstavbou, ve svém jádru však ukrývá hned několik skvostů. Počínaje obchůdky v podloubích na náměstí, opravenou historickou částí města a konče perlou, Chrámem sv. Bartoloměje s maskarony. Neplést prosím s makarony. Maskaron je zdobný prvek s člověčí, zvířecí, nejčastěji však tváří mytologické či mýtické postavy. A že jich tady je. Rozhodně to není poslední místo, kde se s tímto dnes setkáváme, každopádně se tady s touto ozdobou seznamujeme. O několik desítek metrů dále stojí klášter kapucínů s Komenského parkem, který středu městu dodává dostatek zeleně a obyvatelům jakousi relaxační zónu. Je toho více jak dost, Rozhledna Maják na Kmochově ostrově, Zálabská práchovna či Bašta. Ale jako nejzajímavější pro dnešní den si vybíráme vodárenskou věž na samém okraji města. Po rozsáhlé rekonstrukci je z ní vyhlídková věž. Výšlap není nijak těžký a útroby vodárenské věže jsou fantastické. Návštěvníci a tedy i my, máme možnost vyzkoušet tleskáním naplnit věž vodou. Samožřejmě jde o videomaping a vězte, že ač jsme se snažili sebevíce, věž jsme nenaplnili. Zkusíte to také? Vstupné symbolické a výhledy? Překrásné.

Nedaleko odtud je možné navštívit Kutnou Horu. Kuřáci by zaplesali, ale proto sem fakt nejedem. Ani za Philipem, ani za Morisem. Učarovala nám překrásná náměstí města, kostel sv. Jakuba, ale především, monumentální Chrám svaté Barbory. Něco tak důmyslného, monstrózního a neuvěřitelného jsme v životě neviděli. Žasneme nad technikou stavby, tohle přeci člověk bez důmyslných strojů, počítačů a nevím jaké veškeré technologie, nemohl nikdy postavit. Nejen nás, ale mnohé další a snad téměř všechny napadá, zda jsme jako lidstvo nezhloupli v čase? Zda naši předci, o kterých si mylně myslíme, že byli hlupáci, nebyli ve skutečnosti moudřejší a vyspělejší, než-li my? Zda jsme se nezasekli jen na technologiích a tato cesta je naší záhubou? Prostě při pohledu a návštěvě tohoto místa se nedá myslet jinak. Kam se hrabou mobily, wifi a nevím co, když nedokážeme tohle? Měšťané si v blízkosti postavili kapli Božího těla, kam se chodili modlit. Stavba má nenapodobitelnou akustiku a ozvěna je jedinečná. Manželce jsem namluvil, že naše hlasy a houkání se natáčí, tak jako každého jiného a u výstupu musíme vyplnit formulář pro zaslání audio nahrávky. Zalekla se a chvíli mi to fakt věřila, než pochopila a já to schytal. Při návštěvě Kutné Hory zajděte i nad chrám. Odpočinkovou zónou je zde zahrada zajímavých plastik, ale posuďte sami, jak moc jsou pro vás zajímavé.

Ještě zajedeme do Čáslavi. Leží nedaleko a na první pohled jde o vojenské město. Náměstí, bývalý buzerplac, je již zrekonstruováno, ale na první pohled pro všechny vojny znalé je patrné, k čemu dlouhá léta sloužilo. Obdiv si zasloužil až kostel sv. Petra a Pavla, v němž je ovšem vyhlídková věž uzavřena. Pak možná pár desítek metrů pěší zóna, která prošla také jakousi omlazovací kúrou a údiv, psí hřiště, které je v bezprostřední blízkosti dětské školky. Toliko Čáslav, upřímně tedy největším tahákem je vojenské letiště s Gripeny, jinak ani to náměstí za moc nestojí. Pokud by někdo toužil po dobré kuchyni, je jednoduchá rada. S ohledem na jednu pizzerii, dvě vietnamské restaurace a hostinec s jitrnicema a prdelačkou, jeďte jinam. Třeba lze objevit něco normálního, nám se to nepovedlo, přesto všem strávníkům přejeme od srdce dobrou chuť a příjemné výletování. I kvůli takovým místům se nemá sedět doma, proto neseďte a pojďte ven.