Luhačovice, Uherský Brod

Vydáváme se na východ naší země, který nabízí mnoho krás. Výhodou je , že spousta pražských Pepíků tenhle kraj ještě neobjevila a tak jej svými víkendovými nájezdy příliš neničí. Někdo by mohl namítat, že zase bohatí pražané by přinesli kapitál, ale ať má každý ten svůj pohled. Jednoznačně využíváme toho, že ne všechna místa jsou nutně plná turistů a to nám alespoň pro tentokrát vůbec nevadí.

Uherský Brod je krátkou zastávkou před návštěvou samotného lázeňského města. Menší městečko, které žije v našich očích až bujarým životem. Na náměstí spousta obchůdků a předzahrádek plných lidí, děti se osvěžují vodní párou zde umístěnou, nebo v množství pítek, kterými radnice opravdu nešetřila. Parkovné mi zvedá obočí, při platbě prostřednictvím sms celá jedna koruna na hodinu, prostě paráda. Ve městě je kromě opraveného centra a historických budov také Jezuitský klášter, jež je otevřen veřejnosti. V tichosti vstupujeme a zíráme. Právě zde probíhá modlitba, kterou provádějí stále zde žijící mnišky. Dozvídáme se nejen z informací, ale i od místních, že modliteb je hned několik denně, lidé tu a tam se zajdou se zástupkyněmi onoho řádu pomodlit a považují ony mnišky za jakýsi symbol, na který jsou poprávu hrdí. Inu, přeci jen ta Morava je více věřící, než Čechy. No řekněme si, že to byl vskutku zajímavý zážitek. Ale už míříme k autu, abychom se přemístili do města pramenů a promenád, na které je velice zvědava má milovaná manželka.

Luhačovice jsou krásně opraveným a klidným městem s bujarou výstavbou moderních domů na místech, kam se vůbec nehodí. To je ale nemoc této země, kdy bohatý člověk koupí absolutně nevhodné místo ke stavbě, stejně tak si zaplatí úředníky, kteří ještě včera zapřísáhle tvrdili svým voličům, že tamhle nikdy nic stát nebude a nejdebilnější projekt se začne realizovat. Ale to jsme odbočili. Promenády jsou čisté, upravené a krásné, plné turistů, užívajících si léčebného prostředí. Turisté se nemusí bát, neboť kromě veřejné dopravy je ve městě dostatečný počet parkovacích míst. Při vstupu do lázeňského území nás vítá vůně pečiva. Vyhlášená pekárna, otevřená téměř nonstop, kde můžete sledovat celý proces pečení chleba, rohlíků, koláčů, koblih a snad všeho, na co si vzpomenete. Neustálá fronta pak jasně dokazuje, že to či ono čerstvě upečené bude za chvíli to tam. Zkoušíme megakremroli a rohlíky s chia semínky. Cena i chuť naprosto luxusní, za chvíli je po všem a jdeme znova do fronty. Krásná procházka krásným městem, kde uprostřed promenády protéká říčka Šťavnice plná ryb, socialistické budovy v novém kabátě a veřejné WC, kde oproti očekávání můžete téměř jíst z podlahy. Naprosto nás Luhačovice ohromily a výlet sem byl nádherným zážitkem. A co vy? Sedíte doma? Tak neseďte a pojďte ven