Milevsko, Orlík
Dnes vás pozveme na výlet do jižních Čech, a to konkrétně do malebného Milevska a k přehradě Orlík. Ačkoliv nejsme ještě na úplném jihu a tedy nedaleko od Čech středních, což pro některé může býti výhodou, už tady vnímáme typickou architekturu a mentalitu právě pro jih naší země. Pojďme se podívat, co mimo jiné lze vidět a zažít.
Milevsko je jedním z menších měst a patrně pro mnohé nijak zajímavým. Jenže omyl, jde o velice zajímavé místo a proto sem míří naše kroky. Jako jedním z taháků bude bez pochyby klášter premonstrátů. To ale asi jen na první pohled, na pohled druhý jde tak trošku o zklamání, obzvláště pro toho, kdo byl v klášteře v Teplé u Mariánských Lázní. A to my byli. Ale nechme jakési tajemno připsané i této stavbě, kterou lze projít zdarma. Poplatek se hradí pouze za návštěvu chrámu, kdy je vstup povolen pouze s průvodcem a tedy poplatek chápeme. Máme možnost nakouknout a rozhodně chrám za návštěvu stojí. Vlastně klášter, ačkoliv se to dnes vůbec nezdá, byl jedním z nejbohatších klášterů v zemi, konec blahobytu přinesly husitské války. Tento nejstarší klášter v jižních Čechách měl i svou latinskou školu a patřil k němu kostel sv. Jiljí na místním hřbitově. Jak je tomu dnes jsme si nezjišťovali. Od kláštera vede kamenný most, který ovšem není původní. Ten byl dřevěný a strhla ho veliká povodeň před více jak sto lety. Po prohlídce kláštera a okolí se vydáváme do města, kde obdivujeme Starou faru či barokní starou radnici. Památek je ještě o něco více, nás ale zajímá tradice, jež se zde poctivě dodržuje. Každoročně se ve městě pořádá maškarní průvod, kdy milevské maškary mají více jak stoletou tradici. A zážitek je to fantastický, průvod vás okamžitě vtáhne do víru dění. Ale abychom neopomněli nějakou legendu, jež se zde po staletí vypráví a láká hltače tajemna. Zhruba kilometr od Milevska se u silnice do Kovářova nachází morový sloup se sochou Panny Marie. Původně byla otočena tváří k městu, ale stavbaři ji při stavbě silnice otočili čelem k ní. Když se ráno na stavbu vrátili, byla otočena do původního směru, tedy k Milevsku. Proces otočení se opakoval, ale vždy se socha vrátila do původního směru. Tak nakonec zůstala do dnešních dní. Praví se, že to je proto, aby s nedalekým morovým sloupem v Křižanově, chránily tento kraj od morové nákazy. A postaveny byly právě po oné morové ráně, která Milevsko zasáhla.
Za dalším cíle se vydáváme po silnici číslo 19 západně od Milevska a po pár kilometrech najíždíme na most. Neustále je zde mnoho lidí a není se čemu divit. Pod ním se dříve nacházelo několik vsí a osad a jednou z nich byl Žďákov. Právě po ní dostal jméno. Žďákovský most byl v době svého vzniku nejvyšším na světě, postaveným nad vodní hladinou. Dnes by měl býti na osmé příčce, což je stále unikum naší země. Vodní nádrž Orlík, jež je součástí vltavské kaskády a neblaze proslula v devadesátých letech v kauze "Orlických vražd", které by měly zůstat odstrašujícím případem na vždy, je největší vodní nádrží na našem území. Zajímavostí mimo mnoho jiného je, že hráz nemá zdymadlo, nýbrž dvě šikmá lodní zdvihadla, takové lodní výtahy. Pohled z mostu si nemůžeme nechat ujít a pro všechny, kteří se zde také zastaví, máme jedno malé upozornění. Byť pohled je přímo skvostný a dech beroucí, jeden ze skvostů Orlíku není ze Žďákovského mostu vidět.
Orlík je totiž kromě nádrže i obec, v níž se nachází zámek hraběte Schwarzenberga. Ano, našeho Karla Schwarzenberga, politika. Někteří místní praví, že šlo o milého člověka, který tu a tam mezi poddané přišel a okolí v mnohém prospěl. Cože? Mezi poddané? No, to dokresluje taktéž vstupné na zámek, který vypadá jako jakási zmenšenina Hluboké a kdo viděl tuhle perlu, asi nepotřebuje vidět perličku. Na straně druhé, život nám známého hraběte je lákadlem dostatečným, ale astronomické vstupné nás opravdu odrazuje. Procházíme si tedy jen anglický park a uklidňujeme se pohledem na rozprostírající se vodní plochu, nad kterou zámek stojí. V blízkém občerstvení pokračují astro ceny, srovnatelné s Grandhotelem Pupp v Karlových Varech. Jako vážně za jeden trojúhelník smažáku téměř dvě kilča? Na to, jaký je tady frmol by mohly ceny býti trošku lidovější a asi by to přilákalo více strávníků, ale takhle? Obsluha nám tvrdí, že platí pánům ze zámku vysoké nájemné, tak proto. Zda je tomu tak nebudeme luštit, jen konstatujeme, že byť jde o krásné a lákavé místo, je zde ale tuze draze.
Sladkou či slanou tečku za dnešním výletem tedy rozhodně neděláme, přesto byl výlet krásný a přínosný.
Tip na restauraci: Milevsko, restaurace U Broučka - najdete v našem menu
... a proto neseďme doma a pojďme ven.