Nejvýchodnější bod ČR

Míříme směr Jablunkov, nejvýchodnější město u nás. Pokračujeme směr Písek, Bukovec a dále ke státní hranici. Jen pár metrů před ní nás již ukazatel navádí na parkoviště nejvýchodnějšího bodu. Než se nadějeme, jsme na malém, leč opraveném parkovišti. Odtud už dále pěšky po krátké naučné stezce Přírodní rezervace Bukovec a Nejvýchodnější bod ČR. Po upravené cestě to opravdu není daleko a zastavujeme se pravidelně u několika informativních cedulí. Z těch se dočítáme o těžkém životě předků zde žijících, o přírodních podmínkách a pro manželku byla nejzajímavější informace ta, že se zde tu a tam toulá medvěd. Přidává do kroku a popohání mě, jakoby snad případnému méďovi hodlala utéct. Uklidňuji ji, že medvěd člověka jen tak nenapadne a protože vidí jen pohyblivé cíle, první by byl na řadě psík dam před námi. Ale pocit to úplně pohodový není. Krásná procházka okrajem lesa nám na méďu dává zapomenout. Po chvilce už slyšíme zurčení Olešky, která k nám přitéká z Polska. A jsme zde. Altán pasuje do krásného prostředí a dává nám možnost posedět. Hlavou se nám mísí myšlenky o místě tady na hranici, jak se zde asi opravdu žilo, jaké to je dnes a co místním otevření hranice asi přineslo. Děláme foto, procházíme si místo a vydáváme se zpět. Oblast, zvaná Gorálie, má zajímavou historii. Také o ní se zde mnoho dozvídáme. Celá krátká cesta je opravdu pro turisty zajímavá a je znát snaha všech zúčastněných, aby i tento cíl patřil k vyhledávaným turisty. My se připojujeme, neboť o zajímavé a krásné místo jednoznačně jde. A medvěda se nebojte, kdo ví, jak to s ním doopravdy je. Tak neseďte doma a pojďte ven.