Nový Jičín, Příbor

Pojďme se společně vypravit na výlet do měst v Moravskoslezském kraji, která jsou tak trošku ve stínu města krajského, přesto si svou pozornost jistě zaslouží.

Zatímco Jičín bychom hledali v Podkrkonoší, Nový Jičín leží právě tady. Legenda o Jičíně praví, jak dcera majitele hradu, Jitka před medvědem zachránit dítě chtěla, ale ji samotnou zachránit museli. O to se postaral pastýř, jež si Jitku za ženu vzal a postavili kapličku a vedle ní lovecký zámek, pojmenovaný Jitčin, později Jičín. Proč ale Nový? Ono je to totiž tak, že ve skutečnosti zde stávala osada Starý Jičín, která se díky mnohému rozrostla a král Jan Lucemburský usnesením rozhodl o povýšení na město Nový Jičín. Nevím kde a zda se tam nějaká Jitka mihla, ale v zakládací listině není o ní, pasáčkovi a dokonce ani medvědovi zmínka. Zajímavostí města je přesné čtvercové náměstí, ovšem čekáte-li nějaký nápad či originalitu, marně. Tak, jako v okolních městech, i tady je všude dlažba, sem tam stromek nebo kytka a po obvodu parkoviště. Ba co hůř, uprostřed nestojí ani radnice, nýbrž jen morový sloup se sochou Panny Marie. Na rozdíl od dalších měst ovšem množství krásných podloubí a kaváren v nich, dává možnost v horkých dnech spočinout alespoň u nějaké té kávy či dobroty. Nedaleko Masarykova náměstí se nachází zámek. Zámek Žerotínů vznikl přestavbou staršího panského sídla a byl několikrát upravován a přestavován, naposledy do současné podoby v 19. století. V útrobách zámku sídlí muzeum se svými expozicemi. Jako tip pak můžeme nabídnout dva kostely a procházku poměrně příjemným městečkem. Mimochodem, než odjedeme o kousek dál, kdo by neznal písničku z dětství: "generál Laudon, jede skrz vesnici...". Tak tady, v Novém Jičíně dojel, neboli zde zemřel.

Druhým městem, které dnes navštívíme, je nedaleký Příbor. Název města nemá nic společného s vidličkou a nožem, jak by se mohlo zdát, ale sahá mnohem dále. Vlastně jde o takový Předbor, neboli místo před lesem. Jistě, takhle prosté to je. Vlastně jde o další z měst s čtvercovým náměstím, kde tu a tam nějaká zeleň, uprostřed nově vydlážděné plochy kašna a po obvodu parkoviště. Typický znak severní Moravy, respektive Šumperska, Novojičínska a okolí. Město Příbor má své prvenství v tom, že je nejstarším městem v okrese Nový Jičín a bylo věhlasné mimo jiné cechem soukeníků, kdy svá sukna prodávali do hodně širokého okolí, včetně Polska a Slovenska. To bylo ale 16. století, pak přichází drancování a rabování, nejdříve Dány a pak Švédy, několikrát město vyhořelo, než jej vydrancovali Němci za 2.světové války. Pak samozřejmě Rusové, každý národ se na tom našem území pásl, jako kobylky. Příbor ale neupadl v zapomnění a opět povstal. Milovníci automobilů pak jistě mají Příbor spojený s vozy Tatra, a to konkrétně s osobními vozy s označením 603 a 613. Ano, tato nadčasová auta se vyráběla právě zde, v Příboře. V roce 1997 se výroba ruší a dnes jedinou, leč krásnou vzpomínkou, je muzeum Tatry v nedaleké Kopřivnici. Mezi slavné rodáky patří Sigmund Freund, jehož rodný dům dnes slouží jako muzeum věnované právě jemu. Vyprávěla jedna paní, "jak se zde taky vůbec nenarodil, jen zde dost často býval už jako malý, tak proto", ale známe jak zní to rčení: jedna paní povídala. Nedaleko náměstí stojí za návštěvu veřejnosti přístupný a krásný kostel Narození Panny Marie. Městečko je to krásné, ale je čas se vrátit. Ještě před tím projíždíme okolo parčíku, ve kterém je umístěna stíhačka. Jde o památník československým letcům, na které by se, stejně jako na jiné bojovníky za naši svobodu, nemělo zapomínat. Tak tedy čest jejich památce a my? My nebudeme sedět doma a půjdeme ven.