Rožmberk, Vyšší Brod

Jedním z mnoha lákadel jižních Čech je hrad Rožmberk. Není možné jej přehlédnout. V Rožmberku nad Vltavou, jak se obec s krásnou dominantou jmenuje, nás překvapuje menší počet parkovacích míst. Vlastně jde o nedostatek parkovacích míst, neboť bez ohledu na poslední říjnový víkend, není kde zaparkovat. Čekáme, kdy nám někdo místo uvolní a nečekáme naštěstí dlouho. Jak to funguje v sezóně, nechceme ani domyslet. Odtud již vede krátká, leč strmá cesta k hradu. Na výběr jsou dva základní okruhy, poté výstup na vyhlídkovou věž Jakobínku a muzeum hrdelního soudnictví. Hrad je opravdu krásný a jeho historie poutavá. O poutavost se stará mimo jiné mladý a příjemný průvodce, který o hradu a rodech má hluboké znalosti. A tak se například dozvídáme, že hrad byl postaven ve 13. století, ale hned o sto let později bychom zde našli pouze purkrabího, jak a kdy se k hradu dostává rod Buquoyoů z Francie a také to, že od roku 1845 až do dnes je hrad muzeem zmíněného rodu a kromě světových válek se zde neustále provází. Jde tak o nejstarší rodové muzeum ve střední Evropě. Samozřejmě, že jsme Vám poskytli ty nejméně zajímavé informace, protože ty zajímavé, ty mají váhu pouze, zazní-li mezi zdmi hradu. Vstupné je srovnatelné s ostatními hrady a nabízí tady toho dost zajímavého. Cesta do Rožmberka je velice dobře značena z několika směrů a kromě auta, kola a veřejné dopravy sem doplujete také loďkou po Vltavě, jedete-li od Lipna. Ale pozor pánové, v jedné z místností je kouzelné zrcadlo. Bohužel dámy zde mají smůlu, zrcadlo totiž předpovídá budoucnost pouze pánům a jak je budoucnost realistická, si tady klidně vyzkoušejte.

Naše cesta míří o pár kilometrů jižněji, za dalším za skvostů jižního cípu našeho státečku. Jeden ze stále funkčních cisterciáckých klášterů nacházíme ve Vyšším Brodě. Od roku 1259 zde stojí poměrně rozsáhlý areál s nádherným poutním kostelem. Mezi nejhledanější mezi turisty však bezpochyby je Závišův kříž. Klenot nevyčíslitelné hodnoty, který z pohledu dnešní doby vlastně k ničemu již není. Ale , nebuďme tak povrchní. Navštívit klášter lze dvěma způsoby, a to bez průvodce opatskými interiéry, sklepení, křížovou chodbu či rajskou zahradu, nebo s průvodcem. Zde návštěvníci mají možnost nahlédnout do knihovní chodby, do sálů kláštera či do gotické galerie. My nakoukli jen do nádherného kostela a popravdě musíme říct, že takto zdobený kostel jsme snad nikde neviděli. Setkání s mladými mnichy bylo taktéž nezapomenutelným zážitkem, stejně jako ruiny okolních domů patřících ke klášteru. Ačkoliv se pomalu realizuje rekonstrukce objektů, zub času je mnohem rychlejší a na budovách je to znatelné. I přes to je místo přímo nabíjecí stanicí, neskutečně poutavé, krásné a silné zároveň.

Nebojte se tedy vyrazit do těchto končin, protože tady to historií a tajemnem přímo čiší. Tedy neseďte doma a pojďte ven.