Teplice, Duchcov

Tento výlet nezačneme nijak poeticky. Teplice, tedy ty v Čechách, lázeňské město. V oněch lázních se tedy snaží o statut takového města a lidé jsou vcelku se službami spokojeni. Na mnoha místech nám přijde, že se zde zastavil čas. Socialistické smýšlení je zde cítit na každém kroku a očividně takto zajetý systém ve městě funguje. V některých případech si myslíme, že je to škoda, protože město by mohlo jen vzkvétat. Nechceme se pouštět do politiky, od toho jsou jiní a z daní placení. Světlým nepatrným bodem Teplic je lázeňské území, které je pěkné a upravené a potom vrch Doubravka, na kterou se lze dostat po žlutě značené stezce. Pěkné místo pro rodinu s dětmi. Na jejím vrcholu stojí rozhledna, která ovšem není veřejnosti přístupná, neboť je v soukromých rukou. V jejím sousedství lze navštívit i zbytek hradu Doubravka, kde byla opravena a zastřešena věž pro účely vyhlídek na město a okolí. Pohled stojí za to, ale opět se nejedná o veřejně přístupné místo. Hrad totiž, jako jediný u nás, slouží jako radioamatérská základna. Dalším důvodem jsou občasné rekonstrukce objektu, ale i z vrchu samotného to stojí za to. Pod vrchem je fajn navštívit Botanickou zahradu, která je krásná a vřele ji doporučujeme. 

... do města Duchcov. Opět jde o poměrně neudržované město, o odpadky není nouze, leč očekáváme zlepšení situace u místního zámku. Odpadky zde nenacházíme, ovšem zámek i kostel jsou zvenčí poměrně zchátralé. Zárověň park za zámkem je sice čistý, ale prázdný, nezajímavý a místem pro radovánky dětí z okolních domů, většinou sociálně slabých rodin. Až poté se dozvídáme, že stav je takový, jaký je, především proto, že kostel patří církvi, zámek Národnímu památkovému ústavu, který cpe peníze maximálně tak do Karlštejna a park městu. Nevím, zda se chci podívat do útrob zámku, ale manželka mne ukecala. Ve finále je to to nejlepší z výletu. Prostory zámku jsou fantastické, průvodce skvělý a vtipný. Prohlídka za 160,- kaček trvá více jak hodinu a rozhodně nejde o žádnou nudu. Giacomo Casanova se zde usazuje, vlastně tak trochu z donucení. On to nebyl jen sukničkář, ale tak trošku podvodníček a pěkný vykuk, stává se knihovníkem, později správcem Duchcova a Trutnova a dnes by se takový člověk označil jako šmejd. Využívá náklonnosti krále a opovrhuje poddanými. Lokaje a původního správce nechává vyhodit, jelikož mu první jmenovaný uštědřil několik ran holí. Zvláštní doba, samozřejmě celý příběh v kontextu s dalšími osudy zdejších panovníků a jejich oddaných či přátel se dozvíte při prohlídce zámku. Pozor však, Casanovu zde dodnes můžete potkat osobně, což bude patrně jeho trest. Z důvodu majetkových poměrů výše uvedených, jsou sochy z kostela a parku přemístěny do útrob zámku. Na konci prohlídky se ještě doslýcháme o skvělé cukrárně na náměstí. Dobrá, i do cukrárny Casanova zajdeme. Dáváme si kávu, domácí limo bezinku, zákusek broskvové potěšení a hořickou trubičku, ceny adekvátní, chuťově dobré. Pro rodinu s dětmi ideální posezení, obsluha příjemná, co nám ale trošku vadí, je nandavání zákusků holýma rukama. Ale asi jsme dnes už trošku přísní. Dnes jsme viděli mnohé, i to co by jsme vidět nechtěli, přesto některá místa stála za vidění a můžeme je doporučit. Takže neseďme doma a pojďme ven...