Tisá, Sněžník

Na výlet kousek od nás jsme vyrazili nadvakrát. Pokaždé v jiném ročním období, ovšem tato místa neztrácejí své kouzlo za žádných okolností, i když jako vyznavač spíše jara ... Zcela vážně, zima stěnám v Tisé dodává pohádkovou atmosféru, skoro bych tady čekal Popelku.

Tak tedy Tisá, obec pár kilometrů od Ústí nad Labem a její pískovcové stěny. Už z dálky budí tyto skaliska respekt a jsou jasnou dominantou této oblasti. Pískovcové skály jsou hojně navštěvovány turisty, což se není čemu divit. Někdo tvrdí, že jsou součástí NP České Švýcarsko, jiní zase, že nikoliv. Ať tak či onak, s nedalekou obcí Ostrov, okolo které se nachází také hojně skalních útvarů, zde tedy spíše vyhledávanými lezci, tvoří Tisá nezapomenutelné místo svou nespoutanou přírodou. Její moc a sílu opravdu cítíte na každém kroku a pokud se sem vydáte, což jednoznačně schvalujeme a doporučujeme, pamatujte na to, že jste v horách a nemusí tam být vždy stejně, jako dole ve městě. Trasa není nijak náročná, není ovšem vhodná pro dětské kočárky a s ohledem na mnohé vyhlídky bez zabezpečení si fakt hlídejte děti a domácí mazlíčky. Například asi bych tady pejskům neaportoval.

Nedaleko odtud, což nahrává spojení do jednoho výletu, na rozdíl od nás, se tyčí rozhledna Sněžník. Ta stojí nad stejnojmennou obcí, jež spadá pod správu nedalekého Jílového u Děčína. Paradox je ten, že obyvatelům sem nezajíždí autobus ze spádové obce, tudíž pro vyřízení čehokoli na úřadě objedou půl okresu, pokud tedy nemají vlastní vůz. Pravděpodobně to bude povinnost. Jestliže se tedy vydáte veřejnou dopravou, která v Ústeckém kraji pro turisty funguje velmi dobře, nehledejte spojení z Jílového. Z Děčína a nebo Ústí to je o něco lepší. K rozhledně, cesta není náročná, dá se zvládnout i s dětmi v kočárku. U rozhledny se nacházelo improvizované bistro, které nás ale nepřesvědčilo si zrovna tady něco dát. V době covidové tady ale půjčovali klíč od vstupu na rozhlednu, aby byl korigován počet návštěvníků. Bistro je součástí penzionu a restaurace vystavené v roce 1999 dle původního, hojně vyhledávaného hostince, jež zde stál od roku 1865. Z něj se však dochovala 33 metrů vysoká kamenná rozhledna, odkud je překrásný výhled na město Děčín, Labské pískovce, Českosaské Švýcarsko, České středohoří, Milešovku, Lužické hory, hřebeny Krušných hor a část Německa. Obrovsky nás tenhle výlet nabil energií a opět jsme se utvrdili, že ta naše zemička je prostě skvost. Cestou zpět se projděte samotnou obcí. Asi nejzajímavější z historie je roubená chalupa nedaleko autobusové točny. Tu totiž Adolf Hitler věnoval Lídě Baarové, se kterou zde i údajně několikrát byl. Dodnes zde i v Jílovém kolují mezi starousedlíky různé historky, kdy některá z nich vypráví... Ale to vám tady taky řeknou.

Teď už ale neseďte doma a pojďte ven...