Vamberecko

Dnes vás zveme na výletování do Královéhradeckého kraje, a to konkrétně na Vamberecko.

A jak název napovídá, začneme hned ve městě Vamberk. To bylo proslaveno krajkou, kterou možná mnozí, zejména ženy, znají. Ale co taková krajka vlastně je? Dle naučného slovníku se jedná o plochy jevící se v pruzích libovolné šířky s krajem buďto rovným nebo vykrouženým. Hotoví se z nití lněných, konopných, kopřivových, hedvábných, bavlněných, vlněných, ale i stříbrných nebo zlatých, nebo dokonce vlasin koňských. Krajka označovala především kraj a to byl původně její účel. Zdobila kraj čehokoliv. Poděkovat za to lze mimo jiné, Marii Terezii, která krajkářství pod ochranu státu vzala, učitelku z Holandska povolala a poté za svobodné řemeslo prohlásila. Historie ale sahá podstatně dále, ale to již se dozvíte stejně, jako my, v muzeu krajkářství se věnujícímu, v dolní části náměstí ve Vamberku. Vstupné je 60 korun a parkování v blízkosti zdarma. V souvislosti s krajkou lze ale zmínit jméno Emílie Paličkové, která se nejdříve věnovala batikovaným textíliím a když propadla krajkářství, dovedla jej rovnou na světový vrchol. Psal se rok 1910. Ale město není jen krajka a muzeum. Celkem poklidné městečko, do kterého zajíždí několik krajských autobusových linek i vlak, nabízí například malý Karlův most. Jde o most z 19. století přes říčku Zdobnici, na němž je 8 soch světců od Eduarda Harnacha. Právě díky bohaté výzdobě dostal onen pověstný přívlastek. Nebo lze vidět rodný dům Jana Václava Voříška, slavného českého skladatele.

Chceme-li se odtud vydat na sever a přemýšlíme o nějakém zajímavém místě, nedaleko se nachází obec Liberk a nad ní osada Kačerov. Nebyla by až tak zajímavá, silnice rozbitá a úzká, jako na mnoha jiných místech, jenže tady, těsně před onou osadou je magnetický kopec. Nečekejme ale horu, k níž je vše železné nějak přitahováno. Vlastně jde totiž jen o malinkatý kopeček, po kterém právě jedeme. A tady, světe div se, auto po zastavení couvá zpět do kopce, samo. Otáčíme se, vypínáme motor a necháváme odbržděno. I teď auto jede samo a do kopce. Zázrak. Mohl by být, ale sluší se jít s pravdou ven. Jde totiž o naprosto dokonalý přírodní optický klam. Díky okolní krajině jsou lidské oko a mozek přesvědčeny o tom, že stojíte do kopce. Ale opak je pravdou, jenže fakticky není možné se o tom přesvědčit. A tak zatímco naše auto dle našich vjemů jede do kopce samovolně, jede vlastně úplně normálně z kopce. Přesvědčte se sami.

Na opačnou stranu od města Vamberk stojí hrad. Respektive zřícenina dosti známého a pověstmi opředeného hradu, Potštejn. Parkování pod hradem je zdarma a dle informací bude vstupné na hrad 70 korun. K hradu vedou dvě cesty, jedna okolo kalvárie, druhá, kratší, okolo infocentra a mezi domky. Ovšem výšlap je dosti náročnější, i když kratší. Cestou potkáváme studánku, do které teče vyvěrající pramen. Dozvídáme se, že jde o malý pramen, který ale nikdy nevysychá. Je to tím, že dešťovka vymílá pukliny, v nichž se poté zadržuje a pomalým odtékáním, například 1m za den, naplňuje onen pramen i vdobách sucha. Každý den je tak schopna vydat i několik tisíc litrů zdarma a bez čerpání. Udiveni stoupáme ještě pár metrů a už stojíme u jedné z několika bran Potštejna. Až k 1. bráně je vstup zdarma, za ni za poplatek 120,-. Nebylo to dole jinak? Průchod a prohlídka hradem ze 13. století, jenž Karel IV. a poté i Jiří z Poděbrad považovali za jeden ze strategických, je možná pouze s průvodcem, ovšem až na překrásné výhledy nás moc neoslnil. A propo, ty krásné výhledy jsou i z předhradí. Za 45 minut trvající prohlídky se tak leccos dozvídáme, už jsme ale zažili taktéž poněkud poutavější výklady.

To už se ale den pomalu chýlí a protože by člověk mohl mít hlad, tak jako my, mohl by se zastavit ve Vamberku v hotelu Krajka. Jak nám tam chutnalo se dozvíte v našem menu / Vamberk – Krajka.

No a teď už jen neseďte doma a pojďte ven.