Vlčí jáma

Krušné hory, pohoří táhnoucí se od západu až po sever a mohli bychom jmenovat několik desítek turistických cílů a vlastně nejen těch. Pro nás a mě osobně se jedná o jedno z nejkrásnějších a tajemných pohoří u nás, prostě taková srdcovka. Nejen proto ale dnes vyrážíme do Horní Blatné a jejího okolí. Bývalé doly, ve kterých můžeme vidět celoročně sníh a mnoho dalších krás a zajímavostí. A jak to tak bývá, obzvláště pak na čerstvém horském vzduchu, vyhládlo nám. Scházíme tedy na Hornoblatenské náměstí, na kterém je několik restaurací nabízejících nespočet jídel. U některých lákají velké, jinde menší poutače, nás však oslovila taková Popelka mezi nimi. Poutač téměř žádný, nebo lépe řečeno menší a ne příliš nápadný, zato název Vlčí jámy je naprosto výstižný. Jakýpak Bonaparte, tady? Takže místní název se nám líbí a vstupujeme do útrob. Menší interiéry s klenbovým stropem a příjemnou obsluhou. Nabídka hotovek je dostačující, cca osm jídel doplněných nabídkou v jídelním lístku, kde je již výběr pestřejší. Ale co si tady hrát na fajnovky, hovězí gulášek s domácím knedlem a holandský řízek s opékaným bramborem jsou jasná volba. Ceny absolutně lidové, uvidíme výsledek. Za nedlouho se nám již nese na stůl a konstatujeme, že porce akorátní, chuť fantastická. Jídlo je doladěné a chrochtáme tedy blahem. Trošku nám poslední dobou začíná chybět taková ta zeleninová obloha, kterou máme rádi, tedy pokud je čerstvá. Tady u holanďana sice něco málo čerstvého je, ale trošičku slabota. To na chuti ovšem nic nemění a jednoznačně se shodujeme, že tahle skromně se tvářící Popelka opravdu potěšila. Proto vřele návštěvníkům tohoto kousku naší zemičky restauraci Vlčí jámy doporučujeme a přejeme dobrou chuť.