Zoo Dvorec, Svinice

Pojďme dnes navštívit méně známá místa, kde se s davy turistů nepotkáme, A přeci jsou to místa zajímavá a krásná.

Pár kilometrů od Borovan nedaleko Třeboně zastavujeme u Zoo Dvorec u Borovan. Vstupné je 200 za dospělého a nejedná se o klasickou zoologickou zahradu, kde se chovají především ohrožené druhy, které se v zajetí snaží množit a prioritou je navrácení daných druhů do volné přírody. Tady jde spíše o hobby, kdy se chov rozrostl natolik, že bylo dobré z toho udělat byznys. De facto, právě to nám potvrzuje jeden ze zaměstnanců a zaměstnankyň. To odpovídá tomu, že jsou k vidění krásná a opečovávaná zvířata, jež u nás nepotkáte a věříme, že ani nechcete, ale počet je tak nějak odpovídající slovu hobby. Jeden medvěd, jeden rys, páreček tygrů bílých, s jejichž chovem budou končit a bodejť ne. Odchovat bílého tygra, který je uměle vytvořen a geneticky mutován, tedy náchylný na kdejaké vady, nebude asi toliko záživné a levné. Pokračujeme párečkem hyen, lvem a několika lvicemi, jedním hrochem a tak poskromnu bychom mohli pokračovat. Ne, že by tady bylo málo zvířat, ale vstupné za poměrně malinkou rádoby zoologickou zahradu, oproti třeba té v Plzni, Praze, Zlíně a jinde, kdy si dovolíme srovnat vstupné (někde i levnější) versus co je k vidění, nejsme zde úplně nadšeni. Ale i taková místa je potřeba objevovat. Věříme však, že v tomto koutě republiky a místě je to pro rodiny s dětmi pěkné, leč poněkud dražší místo. Jak nám bylo dále sděleno, vedení této zoo se chce nadále věnovat pouze zvířatům africkým, což může býti zajímavý počin, na straně druhé dosti omezující. No, nechme na místní zoo, za nás vstupné rozhodně nabídce neodpovídá, ale uznáváme, že provoz něco stojí a vydělat se na to musí. Tak největším zážitkem, jenž si odvážíme ze zoo je pokálená manželčina noha a kabelka hrochem. Zase, komu se tohle poštěstí?

A ještě pár kilometrů do Svinic, nebo Svinice? Tak nějak se měly původně jmenovat Trhové Sviny. Kdysi třetí největší město okresu, než je předběhla Hluboká nad Vltavou. Ve městě je krásně opravené náměstí s klidovou zónou, byť není provoz aut úplně vyloučen. Za naší návštěvy vedla hlavní třída středem, což nevypadalo úplně blbě, jen bylo náměstí rozděleno na dva protilehlé trojúhelníky s možnostmi posezení. Malé obchůdky v podloubích a na opravených ulicích z mnoha měst již vymizely a jak se zdá, i odtud pomalu, ale jistě mizí. To nebývá ovšem na jihočeském maloměstě, pražáci by řekli venkově, tak úplně zvykem. Ale nu což, město je přístupné kromě vlastní dopravy autobusem, nejbližší vlaková stanice je v několik kilometrů vzdálených Borovanech, což na turismu rozhodně nepřidá. Asi největším tahákem by mohl být kostel Nanebevzetí Panny Marie s pietním parkem. Bohužel, Trhové Sviny patří k několika místům našeho státu, kde vojáci SS těsně před koncem války masakrovali obyvatelstvo a tak zde bylo zastřeleno deset místních lidí jen tak zbůhdarma. Jim, ale nejen jim, nýbrž všem obětem druhé světové války je zde postaven pomník, aby bylo i pro generace budoucí patrno, jaké svinstvo války páchají. Ovšem dodejme, na obou stranách. I taková místa patří a jednoznačně mají patřit k výletům, proto neseďme doma a pojďme ven.